Z našeho života

Jaký jen může být smysl života?

Celé dospívání jsem strávila hledáním smyslu života, od kterého by se mohla odvíjet moje rozhodnutí o klíčových životních krocích, které byly přede mnou. Hodně jsem četla a přemýšlela, zkusila podobně jako většina mladých kdeco, abych našla naplnění svého života, ale nic nebylo dostatečné, aby stálo za to pro to žít.

Velmi mě oslovilo učení Ježíšovo, které jsem četla v biblických evangeliích, když mi bylo asi 17 let, ale nevěděla jsem, jak s ním prakticky naložit a tak jsem hledala dál - neúspěšně.

Až o několik let později jsem poznala lidi, kteří ač moji vrstevníci, byli úplně jiní – plní pokoje, lásky, radosti. Šli proti větru, když na rovinu mluvili o své víře v Boha a bylo zřejmé, že si jsou jisti tím, co poznali, a že mají proč žít. Ukázali mi cestu k Bohu a já jsem přijala křesťanství.

Můžu žít smířená s Bohem, svým Stvořitelem, On mi dává sílu překonávat všechny těžkosti života. Vím, že mě nikdy neopustí a vede můj život. Také vím, že smrtí těla zde na zemi život nekončí, ale lidská duše je nesmrtelná. Ježíš zaplatil i za moje hříchy svou smrtí na kříži, a když jsem tuto jeho oběť přijala, otevřela se mi cesta na věčnost v Boží přítomnosti – tam bude ta plnost poznání, radosti a lásky a ničím nezkalený vztah s Bohem, pro který jsme byli původně stvořeni.

Mgr. Jana Rozehnalová

webmaster: Pavel Slepička - webmaster zavináč acprostejov.cz